Průmyslové pronájmy v Evropě: Nejdražším městem je Londýn, v Praze je nájem průměrný

Nejlevnější metr čtvereční moderních průmyslových prostor si mohou firmy pronajmout ve Varšavě a v Istanbulu, kdy v obou metropolích je průměrná cena 3,5 eura za metr čtvereční. V Bratislavě zaplatí firma měsíčně za metr čtvereční skladu 4 eura, v Praze 5 eur a v Berlíně 7 eur. Ze všech evropských měst je nejdražší Londýn se svými téměř 15 eury za m2. Druhým nejdražším evropským městem je Oslo, kde za metr čtvereční za měsíc zaplatí místní průmyslové firmy 10,2 eur. Nicméně hodnoty se počítají z prime rents, což je průměrné základní nájemné (bez pobídek) z 5 % cenově nejvyšších pronájmů na každém dílčím trhu a nemusí odpovídat cenám u reálně uzavřených transakcí.

„Z cenového porovnání pronájmů vidíme v Česku stále potenciál pro růst nájemného. Ve srovnání s městy na západ od nás jsou tuzemské ceny spíše podprůměrné a v budoucnu očekáváme postupné vyrovnávání. Čechy jsou významné svou lokalitou blízko Německu a s relativně dobrou infrastrukturou,“ říká Jakub Holec, managing director 108 AGENCY.

Na evropském logistickém trhu se očekává nárůst nájemného ve 14 městech, včetně Londýna, Lisabonu, Varšavy a také Brna. Na zhruba stejné úrovni by mělo nájemné zůstat mimo jiné v Berlíně. Klesající tendence se očekává pouze v Istanbulu.

Logistika a průmyslové prostory v Česku

V rámci České republiky je nejdražším krajem Praha. Naopak nejlevnější je Ústecký kraj s cenou nájemného na úrovni 4 eur za metr čtvereční měsíčně. Mezi nejdražší lokality patří také například Zlínský kraj s nájmem přesahujícím 5 eur za metr čtvereční. Lze usuzovat, že v Brně či Ostravě se bude do budoucna realizovat více pronájmů kvůli omezené nabídce v exponovaných lokalitách, jako jsou Praha nebo Plzeň. Například v Ostravě v současné době vzniká logistické centrum Ostrava Airport Multimodal Park s celkovou plochou 52 hektary. Po dokončení výstavby se počítá s 234 tisíci metry čtverečními prostor.

„Ačkoli to není populární tvrzení, pravda je, že průmysloví developeři značně přispívají k nízké nezaměstnanosti. Česká republika v posledních letech přilákala stovky investorů, kteří vytvořili desetitisíce pracovních míst. Naším dlouhodobým cílem je zvyšovat informovanost veřejnosti a tím zamezit zkratkovitému myšlení, že ‚haly jsou zlo‘. Chceme mluvit o tématech, která dnes nejsou v obecném povědomí, protože neexistuje edukace v této oblasti. Je třeba si uvědomit, že haly a sklady jsou nedílnou součástí veřejné infrastruktury, a to i ve městech. Bez nich by nemohla existovat nabídka supermarketů, jak ji známe, nemohly by růst internetové obchody, od kterých zákazníci čekají bleskové doručení, a také by města nedokázala nabízet dostatek pracovních pozic,“ podotýká Jakub Holec.

Co nás čeká

Domácí ekonomika, které se úzce dotýkají ceny průmyslových prostor, rostla v roce 2018 o 3 %. V současné době se neobsazenost průmyslových prostor pohybuje kolem 4,3 %, tedy z 8,1 milionů m2 moderních průmyslových ploch, které v České republice zhruba jsou, je ihned k dispozici kolem 350 000 m2. Do budoucna lze očekávat další výstavbu především v zavedených lokalitách. Nicméně kvůli nedostatku pracovní síly budou více vytěžovány i dříve nevyhledávané oblasti. V Praze trh s nemovitostmi posledních pět let roste a poptávka se stále zvyšuje.

Výstavba nových logistických parků a průmyslových budov je ovlivňována mnoha faktory a jde často o zdlouhavý proces. „V České republice se aktuálně potýkáme s nízkou motivací obcí k průmyslové výstavbě, nekoncepčností při revitalizaci brownfieldů, byrokratickou zátěží pro investory a nedostatkem lidských zdrojů způsobeným nízkou nezaměstnaností. I když narážíme na omezující faktory, věříme, že budoucnost průmyslových nemovitostí v Česku bude pozitivní,“ dodává Jakub Holec.