Poptávka po komerčních nemovitostech v Česku roste – kapitál pochází především od tuzemských investorů

Article Image

Majitelé hned několika velkých obchodních center v České republice hledají nové vlastníky nebo investory. Přesto jsou to překvapivě rezidenční nemovitosti, díky kterým má tuzemský investiční trh komerčních nemovitostí letos nakročeno k překonání hranice 2 mld. EUR. Jak druhé čtvrtletí, tak i oba letní měsíce navíc ukázaly přetrvávající aktivitu tuzemských fondů a realitních investorů. Český kapitál stál v uplynulém kvartálu za více než 90 % všech transakcí. Celkovou bilanci přes 500 mil. EUR ovlivnil prodej bývalé centrály Komerční banky na Václavském náměstí, kterou za 140 mil. EUR získalo jako své budoucí sídlo hlavní město Praha.

„Převaha domácích investorů jasně ukazuje na konzervativní přístup a přetrvávající obavy velkých zahraničních fondů investovat do regionu CEE. Navíc vidíme, že podnikatelské subjekty, jejichž primárním cílem nebylo vytváření realitních portfolií, se stále více otevírají investicím do nemovitostí,“

komentuje aktuální vývoj investičního trhu v ČR Jakub Holec, ředitel realitně-konzultantské společnosti 108 REAL ESTATE. Podle něj zažije investiční segment nebývale agilní podzim: je rozjednána řada významných transakcí a na trhu se kumuluje další kapitál v řadě nových investičních společností nebo fondů.

Rezidence Vysočanský mlýn a Nová Elektra v Praze 9, Residence Dvorce na Praze 4, Residence Gočárova v Hradci Králové, vstup církevního fondu X place do nové rezidenční čtvrti v Milovicích ve Středočeském kraji nebo do projektu Divoká Šárka, za nímž stojí developer FINEP. Jde pouze o část významných rezidenčních transakcí, které se na českém trhu odehrály v posledních měsících. Podle analýzy společnosti 108 REAL ESTATE jsou v hledáčku investičních, finančních i realitních skupin především projekty s nájemními byty.

Prodávány jsou připravené stavební záměry i tzv. forward funding, při nichž developer připraví a řídí výstavbu, fond jej financuje a později drží v majetku a pronajímá.

„Dynamický rozvoj nájemního bydlení přilákal na úrovni investorů pozornost zkušených hráčů, jakými jsou fond AFI nebo MINT Living. Nově se na tomto poli profiluje banka Creditas a řada dalších, nezřídka privátních investorů,“

vysvětluje Darek Vodehnal, Senior Associate investičního oddělení 108 REAL ESTATE.

Nová jména aktivně ovlivňují také další důležitou část investičního trhu – průmyslové nemovitosti. U nich se na straně kupujících objevil například fond Purposia, který vznikl jako další business linka dodavatele industriálních staveb HSF. Významné transakce si připisují rovněž fondy, které vstoupily ve známost relativně nedávno: například FIO získal do svého portfolia první industriální park - Garbe Chomutov s nájemníkem Fielmann. Na oblast retailových parků se pak zaměřuje nově vzniklý plzeňský fond JUFA, jehož hlavním byznysem jsou obnovitelné zdroje energie.

„I přes skokové posílení rezidenčního sektoru je pozornost investorů mezi segmenty rozložena velmi rovnoměrně. Nechybějí ani hotely nebo budovy se smíšeným využitím. Na základě postupného růstu nemovitostního trhu v každém kvartálu lze očekávat, že tento trend bude lineárně pokračovat. Přehřátý trh se po roce 2021 propadl, zchladil a vznikl nový apetit investorů nakupovat za příznivější yieldy,“

domnívá se Darek Vodehnal.

Do letošního objemu investic se s vysokou pravděpodobností promítnou také transakce několika obchodních center. K nejvíce očekávaným prodejům patří například pražský Myslbek nebo brněnská Vaňkovka. Důvodem akcelerace tohoto sektoru je, že se maloobchod definitivně vymanil z covidových a postcovidových vlivů a zároveň se ukázalo, že nákupní galerie jsou mezi zákazníky stále oblíbené. Proto došlo k poklesu a stabilizaci yieldu. Je tedy výhodné nyní opět prodávat - kupující pak mají relativní jistotu stabilního aktiva, ale zároveň často vlajkové nemovitosti nezískávají za tak nízké výnosové úrovně jako před covidem.